Neotřelá motivační teorie Dana Pinka

Model motivace 20. století

Na začátku 20. století se rodila praxe klasického/vědeckého řízení. Vědecké řízení bylo založeno na předpokladu, že všechna práce se skládala převážně z jednoduchých, nezajímavých úkolů, a že jedinou schůdnou metodou, jak přimět lidi, aby plnili tyto úkoly, bylo je správně motivovat a pozorně sledovat. Je třeba odměňovat žádané chování, a trestat chování, které je nežádoucí – což je běžně známý přístup cukru a biče.

Multigenerační konflikt na pracovišti

Snad poprvé v historii spolu čtyři generace pracují bok po boku. Jedná se o generace Tradicionalistů, Baby Boomers, Generace X a Generace Y. Velmi brzy na pracovní trh nastoupí i Generace Z, jež však v tomto článku není zmíněna.[1]

Tradicionalisté, jsou tzv. "tichá generace", kteří se narodili mezi 1925 až 1945. Mnoho z lidí tiché generace je již v důchodu, ale recese přiměla některé k návratu do pracovního procesu. Tito pracovníci mají důležité znalosti a dovednosti, ale často jsou přehlíženi jako potenciální zdroj znalostí. Obvykle preferují přímou interakci a můžou mít potíže se přizpůsobit novým technologiím.

Bouřlivé diskuze

Malá nebo žádná pozornost je věnována každodenním rozhovorům, které nás můžou posunout směrem k nebo od naší práce, či životních cílů. Naše práce, vztahy a ve skutečnosti i naše životy pomalu (se zrychlující se tendencí) uspívají nebo selhávají - rozhovor za rozhovorem. Diskuze je vztah. Pokud se diskuze zastaví, všechny možnosti vztahu se zmenšují, stejně tak i možnosti jednotlivce v daném vztahu.
Bouřlivé diskuze jsou takové diskuze, ve kterých v rozhovoru vystupujeme jako my sami (a za sebe) tak, aby se staly reálné či skutečné.

Úskalí společného učení se

Týmová práce může být pro společnost skutečně užitečná. Dobře vytvořený tým může pracovat mnohem efektivněji než experti samostatně. Problém je v tom, že lidé mají strach ze společného učení se novým věcem. Aby byl team úspěšný, je třeba těmto situacím předcházet. Zahrádková (2005) popsala pět základních bariér, které stojí v cestě volnému tvoření týmů a jejich vzdělávání.

Konfirmační bias

Konfirmační bias je tendence hledání vysvětlení události v oblasti, kde vysvětlení očekáváme. Na rozdíl od hledání vysvětlení, které vysvětlení testuje.

Co nám přináší práce v týmu?

Týmy mají veliký potenciál podílet se na moderním životě organizace. Tento
potenciál spočívá zčásti v jejich rozmanitosti a skrytých lidských zdrojích, které může
týmová práce odhalit. Silnou stránkou týmů je schopnost dotknout se hlubších vrstev
poznání a jedinečnosti každého člověka, což může opět společnost obohatit jako celek.

Psychologická konstrukce reality

Lidský druh, má úsměvná specifika. Pokud se rozhodnu jít na film s přáteli, budu počítat s tím, že viděli to samé, co já; slyšeli, to samé, co já; zkrátka, že měli podobnézážitky, jaké já.

Takto v běžném životě uvažujeme.Problém je v tom, že každý člověk vyhodnocuje danou „realitu“ rozdílně. Někdy je vyhodnocení situace podobné, až shodné, avšak někdy se může až překvapivě odlišovat. Kdy se vám naposledy stalo, že vám film v kině přišel „nevěřitelně podnětný” a přitom vašemu kolegovi přišel „naprosto o ničem“?

Zranitelnost jako přístup k radosti

Mnoho lidí spojuje zranitelnosti se slabostí. Zranitelnost je hlavní příčinou strachu, úzkosti, studu a negativity. Zranitelnost je však také místo odkud vychází radost, láska, sounáležitost, tvořivost a víra.