Zranitelnost jako přístup k radosti

Mnoho lidí spojuje zranitelnosti se slabostí. Zranitelnost je hlavní příčinou strachu, úzkosti, studu a negativity. Zranitelnost je však také místo odkud vychází radost, láska, sounáležitost, tvořivost a víra.



Příznaky vyhýbání se zranitelnosti:

Zříkání se radosti: ve chvíli, kdy se něco dobrého má stát, nebo když se podíváme na někoho, koho milujeme, popřípadě, když si myslíme, že nám na něčem záleží, máme potřebu zranitelnost předejít. Klasickým příkladem může být muž, který má rád dívku natolik, že zpanikaří a uteče dříve, než vůbec dá vztahu šanci. Popřípadě dívka, která se vzdá své vášně pro malování proto, aby snížila riziko selhání na pracovním trhu.

Zklamání jako životní styl: je jednodušší žít zklamaný, namísto akutního pocitu zklamání. Například, muž nepozve dívku, kterou má opravdu rád, na schůzku. Ospravedlňuje se tím, že mu na ní vlastně nezáleží. Předchází tím odmítnutí a odpovědi "ne".

Vyhýbáme se pocitu nadšení nebo radosti, z něčeho, protože si nejsme jisti, zda se to skutečně stane. Příkladem může být dívka, která si nedovolí být nadšená z muže po prvním rande, pro případ, že už jí na druhé nepozve.

Snadné uspokojení: jedná se o situaci, která nás nezabije, ale my se v ní cítíme mizerně. Například muž, který se stane právníkem, protože je v tom opravdu dobrý, i když to vlastně nedělá rád. Muž se uspokojí na jistém místě, protože je to bezpečnější, než jít za vlastními sny, které nemusí být tak konkrétní/jisté.

Dokonalost: Jak by mohlo být něco špatně, když můj život vypadá jako reklama? Budu hrát divadlo a čehokoli dosáhnou bude vypadat dobře. Například slečna, která se tváří, že je opravdu úspěšná ve své kariéře, i když stěží platí své účty. Má strach, že ji lidi nepřijmou, kdyby věděli pravdu.

Znecitlivujeme se (nejčastější způsob). Znecitlivělost se projevuje různě, příkladem mohou být lidé závislí, s nadváhou, v dluzích a zaneprázdnění lidé, kteří se neustále udržují v chodu, aby je pravda života nemohla dostihnout.

Čím je toto všechno způsobné? Naší kulturou, která nám vnuká pocit, že nejsme nikdy hotoví ani dobří, že nejsme dostatečně mimořádní. Často nám však uniká to, co je nejdůležitější v našem běžném životě, a to, že v maličkostech každodenního života se skrývá mnoho štěstí.



Jak přijmout zranitelnost?

Cvičení vděčnosti - buďme vděční za to, co máme

Ctěme to obyčejné – ctěme to, co je obyčejné v našem životě, protože ona úcta to dělá neobyčejným.

Mám ráda vanilkovou zmrzlinu, avšak i přes to jsem si jí v obchodě nechtěla nikdy koupit, protože mi přišla příliš obyčejná. Vždy jsem si říkala, že když už jsem v obchodě se zmrzlinou, musím si dát něco speciálního. Po nějaké době jsem přišla na to, že vyhazuji peníze, protože málokterá zmrzlina je lepší než vanilková.
Abyste mohli roztát a plně se do někoho zamilovat, anebo mít pro něco hlubokou vášeň, je třeba uvolnit zranitelnost.

Nemůžeme výběrově znecitlivět některé emoce. Pokud potlačujeme temné emoce (strach, úzkost, smutek, pocit, že člověk není dost dobrý), znecitlivujeme s tím i radost. Rozsah, v jakém vyřazujeme temné emoce, se rovná rozsahu vytěsňování radosti. Pokud si zakážeme cítit radosti a lásku skrze zranitelnost, budeme nám chybět to, co dává skutečný smysl a směr našem životu.

Celá řeč Brené Brown na videu zde (anglicky):

Použitá literatura:
Brown, B. (2010). The Gifts of Imperfection: Let Go of Who You Think You're Supposed to Be and Embrace Who You Are. Center City, MN: Hazelden.