Sunday, February 28, 2016

Konfirmační bias

Konfirmační bias je tendence hledání vysvětlení události v oblasti, kde vysvětlení očekáváme. Na rozdíl od hledání vysvětlení, které vysvětlení testuje.
Toto si můžeme vyložit na jednoduchém příkladu s kartami. Řekněme, že máme 4 karty.



Každá karta má na jedné straně číslo a na druhé písmeno.

Tvrzení (hypotéza): „Pokud je na kartě samohláska, na druhé straně je sudé číslo.“

Otázka: „Které karty je třeba otočit proto, abychom dané tvrzení ověřili či vyvrátili?“


Byla vaše odpověď „A“ nebo „A a 4“? Tak to nejste sami. Z průzkumu vysokoškolských studentů se ukázalo, že toto jsou nejčastější odpovědi.

Avšak, vzhledem k tomu, že hledáme odpověď na otázku pokud X, tak Y (samohláska a sudé číslo), tak je třeba nalézt/otestovat instanci pokud X, tak ne Y (samohlásky a lichého číslo). Proto správnou odpovědí na tuto otázku je otočení karty A a 7.

Proč je tedy nejčastější odpovědí A a 4? Je to tím, že to jsou karty, které souhlasí (konfirmují) s danou otázkou. Otázka se přeci ptala na samohlásky a sudá čísla. Lidé mají automatickou tendenci zpracovávaná data potvrzovat místo vyvracet.


Proč by nás toto mělo zajímat?
Tato znalost je důležitá v mezilidských vztazích. Je třeba se zaměřit na naše stereotypy. Ve většině případů nám přijde úplně samo rozumět údajům, které potvrzují naše představy o určitých fenoménech (např. ženy jsou citově labilnější než muži). Kolik z nás si bude o ženě, křičící v obchodě na dítě, myslet že je psychiky labilní nebo hysterická? Na druhé straně, pokud na dané dítě bude křičet otec, budeme si myslet, že to dítě vážně zlobí. A kolik z nás se podívá na druhou stranu příběhu a zjistí, že dítě v prvním případě rozbilo 3 lahve drahého vína, které teď matka musí zaplatit, v porovnání s druhým případem, kdy otec na dítě křičí, jenom proto, že se po obchodě líně courá, protože ho nakupování nebaví (avšak otec s ním nemá trpělivost).

No comments:

Post a Comment