Co obnáší vzdělávací akce I. – Analýza potřeb

Ačkoli každá vzdělávací akce by měla být „šitá přímo na míru“, vždy je třeba držet se „záchytného lana“. Tímto lanem bych nazvala základní kroky vzdělávací akce, které by měl každý projekt obsahovat. K těmto krokům patří: Analýza vzdělávacích potřeb, formulace cíle vzdělávací akce, stanovení profilu účastníka a následně absolventa, obsah vzdělávací akce, osnovy disciplín, definování metod a technik, výběr studijní opory, počítání rozpočtu a získání technického zázemí a v neposlední řadě evaluace.

Tento článek se věnuje analýze vzdělávacích potřeb.

Analýza vzdělávacích potřeb

„Analýza vzdělávacích potřeb je analytický postup, který je určen k identifikaci mezer nebo diferencí ve výkonu zaměstnance nebo organizace.“^[1] Cílem analýzy potřeb je provést identifikaci rozdílu mezi tím, „co je“ a tím, „co je žádoucí“, a to tak, že si vyžádáme informace od všech, kteří budou tímto procesem ovlivněni. Efektivní analýza problému musí obsahovat jak zaměstnance, tak ale i pracovní prostředí.^[2]

Analýza potřeb by měla přijít hned po té, co organizace zjistí jakýkoli nedostatek (i nepatrný problém, může signalizovat velkou komplikaci). Prokopenko a kolektiv^[3] popisují určité situace, které mohou nastat při analýze potřeb. Analýza vždy začíná zjišťováním a porovnáním dvou úrovní výkonnosti – Standardní (požadované, plánované) a současné (reálné, existující). Rozdíl mezi nimi se nazývá výkonnostní mezerou. Příčinou pak může být nedostatek vzdělání (kvalifikace manažera), jiné potřeby (pracovní prostředí, motivace), nebo zbytkový nedostatek výkonnosti (geografická poloha, nemožnost zvýšení kvalifikace).

V podstatě mohou nastat situace čtyři:^[4]

A. Příčinou nedostatku jsou jiné potřeby. Tato situace se nedá řešit školením. Řešením bývá motivační program, přestěhování kanceláře, apod.

B. Problém je v nedostatku vzdělání, řešením bude vzdělávací akce.

C. Nedostatek tkví jak ve vzdělání, tak v jiných potřebách. Řešením by mohla být vzdělávací akce, která se zaměřuje současně i na motivaci, popřípadě školící akce a současně jiné kroky, které by pokryly zbylé potřeby.

D. Situace je komplikovanější o to, že chybí určité zdroje, geografická poloha je nevýhodná, apod. Toto jsou determinanty, které se nedají nijak řešit, proto je třeba personál dobře motivovat a zároveň vytvořit vzdělávací akci, která by pokryla nedostatek z co největší části.

Náklady, čas a přesnost, které jsou nutné pro provedení dokonalé identifikace potřeb, garantují, že většina organizací tento výzkum nebude provádět. Na druhou stranu, shromáždění údajů provedením analýzy přinese lepší výsledky při přípravě výcvikového kurzu, než když nebudou k dispozici žádná objektivní měřítka. Analýza potřeb je nejdůležitější součástí projektování vzdělávací akce.^[5]

Použitá literatura:

Belcourt, M., Wright, P.C.: Vzdělávání pracovníků a řízení pracovního výkonu. 1. vyd. Praha: Grada, 1998.
Prokopenko, J., Kubr, M. a kol.: Vzdělávání a rozvoj managerů. 1. vyd. Praga: Grada, 1996.

<strate>

---

[1] Belcourt, M., Wright, P.C.: Vzdělávání pracovníků a řízení pracovního výkonu. 1. vyd. Praha: Grada, 1998, str. 35.

[2] Srov.: Belcourt, M., Wright, P.C.: Vzdělávání pracovníků a řízení pracovního výkonu. 1. vyd. Praha: Grada, 1998, str. 35.

[3] Srov.: Prokopenko, J., Kubr, M. a kol.: Vzdělávání a rozvoj managerů. 1. vyd. Praga: Grada, 1996, str. 97.

[4] Srov.: Prokopenko, J., Kubr, M. a kol.: Vzdělávání a rozvoj managerů. 1. vyd. Praga: Grada, 1996, str. 97 - 99.

[5] Srov.: Belcourt, M., Wright, P.C.: Vzdělávání pracovníků a řízení pracovního výkonu. 1. vyd. Praha: Grada, 1998, str. 51.