Model motivace 20.
století
Na začátku 20.
století se rodila praxe klasického/vědeckého řízení. Vědecké řízení bylo
založeno na předpokladu, že všechna práce se skládala převážně z jednoduchých,
nezajímavých úkolů, a že jedinou schůdnou metodou, jak přimět lidi, aby plnili tyto
úkoly, bylo je správně motivovat a pozorně sledovat. Je třeba odměňovat žádané chování,
a trestat chování, které je nežádoucí – což je běžně známý přístup cukru a biče.
