Neotřelá motivační teorie Dana Pinka

Model motivace 20. století

Na začátku 20. století se rodila praxe klasického/vědeckého řízení. Vědecké řízení bylo založeno na předpokladu, že všechna práce se skládala převážně z jednoduchých, nezajímavých úkolů, a že jedinou schůdnou metodou, jak přimět lidi, aby plnili tyto úkoly, bylo je správně motivovat a pozorně sledovat. Je třeba odměňovat žádané chování, a trestat chování, které je nežádoucí – což je běžně známý přístup cukru a biče.

Bouřlivé diskuze

Malá nebo žádná pozornost je věnována každodenním rozhovorům, které nás můžou posunout směrem k nebo od naší práce, či životních cílů. Naše práce, vztahy a ve skutečnosti i naše životy pomalu (se zrychlující se tendencí) uspívají nebo selhávají - rozhovor za rozhovorem. Diskuze je vztah. Pokud se diskuze zastaví, všechny možnosti vztahu se zmenšují, stejně tak i možnosti jednotlivce v daném vztahu.
Bouřlivé diskuze jsou takové diskuze, ve kterých v rozhovoru vystupujeme jako my sami (a za sebe) tak, aby se staly reálné či skutečné.

Úskalí společného učení se

Týmová práce může být pro společnost skutečně užitečná. Dobře vytvořený tým může pracovat mnohem efektivněji než experti samostatně. Problém je v tom, že lidé mají strach ze společného učení se novým věcem. Aby byl team úspěšný, je třeba těmto situacím předcházet. Zahrádková (2005) popsala pět základních bariér, které stojí v cestě volnému tvoření týmů a jejich vzdělávání.

Co nám přináší práce v týmu?

Týmy mají veliký potenciál podílet se na moderním životě organizace. Tento
potenciál spočívá zčásti v jejich rozmanitosti a skrytých lidských zdrojích, které může
týmová práce odhalit. Silnou stránkou týmů je schopnost dotknout se hlubších vrstev
poznání a jedinečnosti každého člověka, což může opět společnost obohatit jako celek.