Bouřlivé diskuze

Malá nebo žádná pozornost je věnována každodenním rozhovorům, které nás můžou posunout směrem k nebo od naší práce, či životních cílů. Naše práce, vztahy a ve skutečnosti i naše životy pomalu (se zrychlující se tendencí) uspívají nebo selhávají - rozhovor za rozhovorem. Diskuze je vztah. Pokud se diskuze zastaví, všechny možnosti vztahu se zmenšují, stejně tak i možnosti jednotlivce v daném vztahu.
Bouřlivé diskuze jsou takové diskuze, ve kterých v rozhovoru vystupujeme jako my sami (a za sebe) tak, aby se staly reálné či skutečné.


"Minerální právo" je model, který pomáhá přecházet na důležité téma tím, že zadá svým kolegům, zákazníkům, šéfovi, přímým nadřízeným, manželovi/manželce, dítěti nebo kamarádům řady otázek. Je to přirozený průzkum, který umožňuje a kontroluje všechny čtyři záměry bouřlivé diskuze:

1. Vyslechnutí reality
2. Vyprovokovaní poučení
3. Vyřešení náročných úkolů
4. Obohacení vztahů

Zásada 1: Získejte odvahu k vyslechnutí reality
Firmy i manželství dočasně nebo trvale vykolejí, protože lidé neříkají, co si opravdu myslí. Nikdo se ve skutečnosti neptá, nikdo opravdu neodpovídá. To, v co každý z nás věří, jen odráží naše názory o realitě.
Existují tři stupně výslechu reality:

1. Identifikujte Váš momentální problém, a pokud máte řešení, navrhněte řešení.
2. Zkontrolujte, zda jste byli správně pochopeni.
3. Zkontrolujte, zda s Vámi ostatní souhlasí.

Pokud chcete popsat realitu, aniž byste na někoho svalovali vinu, jednoduše odstraňte ze svého slovníku slovo ale a nahraďte ho slovem a.

Otázky kladené v průběhu „Minerálního práva“ pomůžou týmům a jednotlivcům se dohodnout na realitě takovým způsobem, aby byly mobilizovány veškeré síly ke zvládnutí náročných úkolů.

Kroky diskuze
Krok 1: Určení nejpalčivějšího problému:
Problém, který nejvíce potřebuji vyřešit, je:

Krok 2: Objasnění problematiky
Co se děje?
Jak dlouho to už trvá?
Jak moc je to špatné?

Krok 3: Zjištění aktuálního dopadu
Jak mě tato problematika v současné době ovlivňuje?
Co pro mě tato situace znamená?
Jaký vliv má tato problematika v současné době na ostatní?
Co tato situace znamená pro ostatní?
Pokud vezmete v úvahu dopady této situace na ostatní, jaké to ve mně probouzí pocity?

Krok 4: Určení budoucích důsledků
Pokud se nic nezmění, jak je pravděpodobné, že se něco stane?
Co je pro mě v sázce ve vztahu k této otázce?
Co je v sázce pro ostatní?
Pokud vezmete v úvahu dopady možných výsledků, jaké to ve mně probouzí pocity?

Krok 5: Kontrola osobního přispění k dané problematice
Jak můžu přispět k řešení této problematiky?

Krok 6: Popsání ideálního výsledku
Je-li tento problém vyřešen, jaký rozdíl to přinese?
Jaké výsledky bych si představoval/a?
Jaké výsledky potřebují ostatní k tomu, aby měli pocit, že je problém vyřešen?
Když si představím toto řešení, jaký z toho mám pocity?

Krok 7: Zavázání se k akci
Jaký nejúčinnější krok můžu vykonat směrem k řešení daného problému?
Co by mohlo představovat bariéru v řešení problému, a jak by se dala překlenout?
Kdy učiním tento krok?

Zásada 2: Jděte do diskuze za sebe tak, aby byla reálná
Autenticita není něco, co máte, ale něco, co si vyberete. Pokud uvolníte své pravé já a s tím i danou energii, ostatní to rozpoznají a reagují podle toho. Nejprve si dejte ruku na srdce a zkontrolujte, jak se cítíte ve svém životě dnes. Dále popište klíčové aspekty vašeho přání v budoucnosti. Následně porovnejte rozdíl mezi aktuální realitou a ideální budoucností. Z tohoto cvičení Vám vyplynou rozhovory, které potřebujete mít s ostatními. Nakonec, než budete mít rozhovor o nějaké znepokojivé otázce s někým jiným, projděte si ho sami se sebou.

Proč je důležité vyzkoušet si rozhovor sami se sebou?
Většina rozhovorů vedeme sami se sebou a jen někdy je potřeba dalších lidí. Problémy v našem životě jsou jen zřídka o jiných, téměř vždy jde o nás. Každý z nás musí nejprve odpovědět na otázku "Jakým směrem chci jít?“, než bude moci odpovědět na otázku: "Kdo půjde se mnou?“. Je nezbytné, aby se toto pořadí nepřehazovalo.

Otázky, na které je důležité si odpovědět jako první (v tomto pořadí):

1. Kam jdu? (Jakým směrem chci jít?)
2. Proč právě tímhle směrem?
3. Kdo půjde se mnou?
4. Jak se tam dostanu?

Pokud se uslyšíte sami říkat, "já nevím", zeptejte se sami sebe: "Jaké by to bylo, kdybych to věděl?“ Berte to vážně. Začněte brát svůj život osobně.

Zásada 3: Buďte zde a nikde jinde
Je třeba si uvědomit, že lidé sdílejí univerzální touhu zapadnout a být přijati, společně s potřebou být milováni. Pokud naše diskuze s ostatními ignoruje tuto základní potřebu, nic se nezmění. Teprve když vidíme a přijmeme lidi, kteří jsou pro nás důležití, takoví jací jsou, můžeme doufat, že jim pomůžeme s pozitivní změnou.
Jak se dostat přes uvítací frázi "Jak se máš?“ a dopověď „Dobrý."? Tím, že se opravdu ptáme a opravdu posloucháme. Tedy až v situaci, kdy nás to skutečně zajímá. Tím, že jsme připravení být s někým, i když jen na krátký okamžik, zde a nikde jinde.

Základní pravidlo úspěchu je: jenom otázky. Žádné rady nebo deklarativní prohlášení. Pokud chcete mít diskuzi, která někam posune další osoby a organizace, neberte tok řeči jiným osobám a nevyplňujte prostor svými příběhy.

Zásada 4: Vyřešte Váši největší výzvou ještě dnes
Ruku v ruce s odvahou vyslechnout realitu přichází i odvaha přinést na povrch a konfrontovat své nejtěžší a nejčastěji se opakující osobní a profesní problémy.
Rozdělte potenciálně náročné otázky do tří odlišných částí: úvodní prohlášení, interakce a rozřešení.

Jak na to?

1. Pojmenujte problém. Pojmenovaný problém je vyřešený problém. Pojmenujte/najděte chování, které je příčinou problému a oblasti, na které toto chování má nějaký dopad. Máte-li více problémů, zapátrejte nad tím, co je v jejich jádru a zda nemají společný jmenovatel.
2. Vyberte si konkrétní příklad, který ilustruje chování nebo situaci, kterou chcete změnit.
3. Popište své pocity o tomto problému. To, že někomu řeknete, jaké emoce ve Vás jeho chování vyvolává je intimní a odzbrojující. Nebojte se toho.
4. Ujasněte si, co je v sázce.
5. Identifikujte, čím dané situaci můžete přispět. Je vhodné stručné potvrzení, že chápete roli, kterou jste hráli, když se problém vytvářel a že máte v úmyslu něco s tím dělat. Většina problémů v profesních i osobních vztazích jsou kvůli nedostatku jasných očekávání všech zúčastněných stran.  Zbytek je z důvodu nedostatku odpovědnosti vůči příslušným očekávání.
6. Dejte jasně najevo, že chcete, aby se problém vyřešil. Toto poukazuje na dobré úmysly na Vaší straně.
7. Dovolte svému partneru reagovat. Pokud náš život uspívá či selhává jeden rozhovor za rozhovorem a rozhovor je vztah, je nutné si uvědomit, že Vy jste zodpovědní za to, že daná diskuze proběhne.  Je to Váš život/vztah. Vaším úkolem je přivést lidi ve Vašem životě do diskuze. Do detailu jim vysvětlete Vaše úvodní prohlášení a upřímně je pozvěte ke sdílení. Můžete vést rozhovory potřebné k vytvoření výsledků, které byste ve Vašem životě chtěli, nebo si můžete vyjmenovávat všechny důvody, proč nemůžete mít tyto rozhovory. Nemůžete mít obojí. Důvody, nebo výsledky. Je třeba si vybrat.
8. Zeptejte se na názory svého obchodního/osobního partnera. Je to zde, kde převážná část diskuze probíhá. Soustřeďte se na realitu vašeho partnera v diskuzi a na jeho filtry (způsoby vnímání reality). Dodržujte pravidlo Minerálních práv - pouze otázky. Nakonec, když váš partner ví, že jste plně pochopili a uznali jeho pohled na realitu, přesuňte se na cestu k řešení. Ta představuje dohodu o tom, co se bude dít dál.
9. Následující otázky Vám pomůžou přijít s řešením: 

• Co jsme se naučili? 
• Kde nyní jsme? 
• Co je potřeba uskutečnit k řešení problému? 
• Jak se můžeme pohnout kupředu, vzhledem k našemu novému pochopení se?

      10. Dohodněte se na potřebných krocích a určete, jak budete navzájem kontrolovat jejich           dodržování.


Zdravé vztahy zahrnují jak konfrontace, tak uznání. Odvážná a obratná konfrontace je dar.

Zásada 5: Poslouchejte svůj instinkt
Správné pochopení Vašich instinktů vyžaduje, abyste poslouchali Váš vnitřní hlas a rozpoznali tak svůj vnitřní referenční bod, spíše než abyste uspěchaně přijali nesčetné odkazy a hlasy ostatních. Proto je důležité udržovat zbystřenou pozornost na svých instinktech, které jsou pro nás snadno dostupné 24/7. Je třeba však naslouchat více než jenom obsahu. Sledujeme i Vaše emoce a úmysly.

Zásada 6: Převezměte odpovědnost za své emoční vlny
Všechno, co říkáme, za sebou zanechává citové vlny. Stejně jako když kolem Vás projede loď, loď na které stojíte Vy se rozhoupá. To funguje i u lidí a jejich emocí, ať už to má pozitivní či negativní dopad. Emoční vlny jsou to, co si lidé pamatují, když odejdete. Vzhledem k tomu, že máme jen malou kontrolu nad tím, jak ostatní budou reagovat, nejúčinnější řešení situace, je zaměřit se na naše vlastní akce.
Negativní citové vlny nemusí být způsobeny výlučně bezmyšlenkovitým nebo nevlídným komentářem. Můžou být vytvořeny i nedostatkem věcných komentářů. V obchodním světě, konfrontace, kritika a dokonce i zlost jsou více společensky přijatelné než vyjádření ocenění.
Aby bylo možné zanechat pozitivní naladění a snížit pravděpodobnost špatného vysvětlení toho, co chcete lidem předat, je třeba se naučit doručit zprávy bez emocionálního zatížení. Do emocionálního zatížení patří například obviňování, nadávky, sarkasmus, výhružky, přehánění situace, útočení na někoho na veřejnosti (hlavně v pracovním prostředí), apatičnost a odmítání komunikace. Připojení emocionální zátěže ke zprávě zanechá vztah v horším stavu, než jste otevřeli pusu.

Jak můžeme doručit zprávu jasně a čistě, bez emocionálního zatížení?

• Uvědomte si, že všechno, co říkáte, vytváří emocionální vlny.
• Pochopte, že můžete vytvořit vlny i bez emocí. Často si kontrolujte, jaký druh vlny u druhých způsobujete.
• Buďte neustále v kontaktu se svým záměrem - odpovědí na otázku: „Kam jdu?“
• Přijměte odpovědnost za to být zde a nikde jinde, bystří, autentičtí, přiměření, pravdiví a jasní.

Dokončete rozhovor. Neutíkejte a neslevujte ve chvíli, kdy se situace stane emocionální a těžká.

Zásada 7: Nechte ticho udělat těžkou práci za Vás
Mnoho lidí se snaží navázat vztahy výhradně prostřednictvím slov. Nejlepší vůdci hovoří s lidmi a ne na ně. Bouřlivá diskuze vyžaduje ticho. Čím více je vzkaz, který předáváte, citově zabarvený, tím více ticha potřebujete. Ticho je nejsilnější.
To ovšem neznamená neúčastné mlčení. Neúčastné mlčení je ticho, které pouze popírá témata, jež jsou nepříjemná. Mnozí z nás zažili nepřátelské ticho, které je mnohem škodlivější než pravda.

Ticho umožňuje prostor, v němž se zaměřujeme na příčinu, nikoli efekt. Mlčení nám umožňuje přemýšlet o základních přesvědčeních a vzorcích, které jsem do teď v  dané otázce využívali. Poté se až můžeme přesunout do oblasti možností a strategií.
Ticho umožňuje, aby se všichni v místnosti plně zapojili.
Málo kdo ví, že ticho je důležité k rozvoji rodinné diskuze.
Ticho nám umožňuje procházet naší myslí a srdcem a dojít tak k vnitřním pravdám.
Ticho nás učí rozumět našim pocitům.

Použitá literatura:
Scott, S.: Fierce Conversations: Achieving Success at Work & in Life, One Conversation at a Time. New York: The Penguin group, 2002.

<strate>