Psychologická konstrukce reality

Lidský druh, má úsměvná specifika. Pokud se rozhodnu jít na film s přáteli, budu počítat s tím, že viděli to samé, co já; slyšeli, to samé, co já; zkrátka, že měli podobnézážitky, jaké já.

Takto v běžném životě uvažujeme.Problém je v tom, že každý člověk vyhodnocuje danou „realitu“ rozdílně. Někdy je vyhodnocení situace podobné, až shodné, avšak někdy se může až překvapivě odlišovat. Kdy se vám naposledy stalo, že vám film v kině přišel „nevěřitelně podnětný” a přitom vašemu kolegovi přišel „naprosto o ničem“?

Čím to je?

Existuje několik faktorů, které mohou mít za následek různé prožívání jedné „reality“. Mezi tyto faktory patří například to, že:

• jsme zaměřili naši pozornost jinam, než kolega
• přicházíme na film s jinými znalostmi o dané tématice (jiný kontext)
• máme jiné zkušenosti
• máme jiné očekávání
• máme jinou motivaci

Jako třeba na této fotografii:



Kolik z vás by si všimlo, že místo McDonald’s je na fotografii napsáno McDonlad’s?

Vzhledem k tomu, že danou značku známe (máme kontext a zkušenost), nemáme potřebu jí do detailu kontrolovat (nemáme motivaci, potřebu se na ní soustředit).

Důležité je, si pamatovat, že jsme nastavení tak, abychom viděli to, co vidět chceme a neviděli to, co vidět nechceme.

Lidský mozek má tendenci být „slepý“ vůči změnám. Pokud je naše pozornost zaměřena jedním směrem, je velice pravděpodobné, že nám unikne, mnoho jiných maličkostí (ale i velikostí) v našem okolí.

Abychom si to shrnuli:

Naše vnímání je kombinací toho, co se děje v našem okolí, ale současně toho, jakým způsobem dané informace zpracováváme v našem mozku. Náš zrak není pravdivý - to co vidíme, neodpovídá realitě, ale tomu, z jakého úhlu na věc hledíme nebo na co se soustředíme.